Naše zeměkoule má svůj vnitřní a vnější život, své vlastní zákony vývoje. Ani po staletích vývoje vědy a techniky tyto přírodní děje nemůžeme příliš ovlivnit, zejména ne tak, aby výsledek nenarušoval přírodní rovnováhu a v konečném, dlouhodobém důsledku i lidské zájmy. Vědci již dovedou předvídat některá nebezpečí, která lidem hrozí, a upozorňovat na ně. Ale na jejich upozornění lidé většinou nedbají a věnují jim pozornost až je pozdě. Japonsko postihla strašná katastrofa. Lidé, i když jsou obeznámeni s geologickou situací a ví, co jim hrozí, zůstávají. Znovu a znovu budují svůj prosperující a kvetoucí stát, i když ví, že jednou bude jejich úsilí zmařeno.
Stejně marně volají osvícenější vědci, aktivisté a politici po zákaze jaderných zbraní, jaderné anergetiky a jaderného průmyslu vůbec. Svět většinou neslyší.
Lidstvo se bude muset stále více snažit chovat se tak, aby našim přičiněním nedocházelo k horším škodám, než způsobují zemětřesení, sopky či tsunami – se stejnými nebo ještě horšími důsledky pro klima, ovzduší, vodní zdroje, ornou půdu, život ve vodě i na souši i pro světový mír.
SČÍTÁNÍ OBYVATEL
Zjišťuji, že snaha získat všechny údaje o bezdomovcích není důsledná. Proč? Protože představují pro tržní hospodářství zanedbatelný odbyt a jsou spíš ilustrací jeho omezení. Myslím, že podniky a banky se velmi dobře orientují v našem hospodářství a sociální skutečnost i bez tolika peněz na sčítání obyvatel, které považuji za vyhozené. Jen jim většinou chybí vůle přispět k nápravě za hranicemi vlastních zájmů.
JARNÍ ÚKLID
Domníváte se, že jarní úklid městských čtvrtí, bývalé jarní brigády, kdy většina obyvatel věnovala volnou sobotu jarnímu úklidu, byl přežitek? Úklidové čety, které jednou za delší období uklidí a odejdou, nejsou řešením. Úklidové čety nejsou trvale zodpovědné za určitou část města a nemají k ní trvalý vztah. To není jejich náměstí, na které jsou hrdé, jejich ulice, o které pečují. Četa posbírá odpadky a jde dál. Náměstí, parky ani hřiště nikdo nehlídá. Hlídači dávno vymizeli. Je otátákou, zda peníze vydané za zničené odpadkové koše, rozlámané lavičky, polámané keře a mladé stromky, zničené houpačky a přístřešky, není lépe vydávat za hlídače.
Průvodčí v městské dopravě by nedopustil, aby v jeho voze někdo ničil sedadla, okna a stěny nebo ohrožoval spolucestující. Zapomnělo se na výchovné působení průvodčích, kteří dbali na slušné chování a sami svým chováním byli vzorem. I řidič se cítil bezpečnějsí, protože nebyl v soupravě sám. Byli dva a mohli společně vzniklou situaci řešit.
JE PLNOLETÝ.
Má právo se rozhodovat sám a nikdo, ani rodiče, natož dědeček s babičkou, mu do toho nemají co mluvit. Dospělé dítě odpovídá samo za sebe a ponese za to následky. A když jsou následky zlé? Rodiče asi nemají být proč smutní, oni nic neprovedli.
Ale tak to přece ve skutečnosti není. Za špatné vystupování, činy, chování svého dospělého potomka trpí celá rodina, a ne, že jim do toho nic není. Jsou nešťastní, trápí se, nemohou spát, hledají vinu u sebe, v tom, jak kdysi dávno vychovávali nebo nevychovávali, a to nejen rodiče, dědečkové, babičky, strýcové a tetičky, bývalí učitelé. Ti všichni bývají smutní a nešťastní.
Myslíte, že tomu tak není? Že rodina už pro mladé nic neznamená? Stát ale s pomocí rodiny u plnoletých počítá. Nebo ne? Jen bych byla ráda, kdyby ty ohledy byly oboustranné. Kdyby i mladí chápali, že nežijí ve vzduchoprázdnu a neváhali své plány konzultovat s rodinou a starších členů a jejich názoru a zájmu si více vážili.
KOUŘENÍ
Varovné nápisy proti kouření nemají, jak je vidět, velký smysl. Proto bude lépe prodej cigaret vhodným způsobem podpořit:
Kuřte!
Nemusíte spořit na stáří!
Kouřením přispíváte do státní pokladny. Ministr financí
Těšíme se na vás!
Plicní oddělení
Rakve pro kuřáky vyuzené kouřem se slevou! Je možné vyzkoušet předem.
Pohřební služba
A navíc je třeba zahájit prodej speciálních masek pro nekuřáky, aby neotravovali vzduch svými požadavky.